Náhradní výživné coby dávka sociální podpory. Kdy o něj mohu požádat?
10.05.2022
V tomto příspěvku shrneme, jaké právní podmínky musí být splněny, aby vznikl nárok na vyplácení náhradního výživného ze strany státu. Rozebereme, co všechno je třeba zjistit a doložit mimo to, že druhý rodič je povinen platit výživné na dítě a dlouhodobě to nečiní.
O tuto dávku lze požádat od 1.7.2021 dle zák. č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném, a to u místně příslušného Úřadu práce. Ten má na posouzení žádosti lhůtu 30 dní, tedy pokud je žádost kompletní, jinak až po dodání všech Úřadem práce vyžádaných dokladů. Náhradní výživné pak vyplácí zpětně, jak je u všech dávek obvyklé, a to ode dne podání žádosti. Vyplácí je buď bezhotovostně na bankovní účet určený žadatelem či poštovní poukázkou, ale způsob vyplácení může později měnit žadatel nebo po dosažení zletilosti samo oprávněné dítě. Dávka se vyplácí vždy následující měsíc, ale když přiznaná výše výživného klesne pod 100Kč/měsíc, pak až jednou za 4 měsíce souhrnně.
A nyní k samotným podmínkám pro vznik nároku na náhradní výživné od státu:
- pravomocné soudní rozhodnutí týkající se povinnosti platit výživné (i dohoda o výživném schválená soudem);
- neplnění této povinnosti povinným rodičem;
- podaný návrh na výkon rozhodnutí (exekuci) proti neplatícímu rodiči (případně i neplatícím prarodičům) a její zahájení (nejdéle 4 měsíce před žádostí o náhradní výživné); překážkou nebude ani, když bude exekuce zastavena pro nemajetnost dlužícího rodiče;
- potvrzení, že dítě je nezaopatřené (tedy může být i zletilé do 26 let věku);
- potvrzení, že dítě má trvalý pobyt (jsou výjimky pro děti cizinců pracujících v ČR či majících zvláštní postavení podle mezinárodních smluv a jiné) a doložení, že dítě bydlí na území ČR (s výjimkou dítěte cizinců pracujících v ČR);
- v případě výživného vymáhaného z ciziny, pak příslušné potvrzení od Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí;
- v případě, že dlužící rodič uhradil část dlužného výživného, tak potvrzení o tom, kolik a kdy uhradil.
Oprávněné k dávkám náhradního výživného je pochopitelně vždy dítě. Ovšem dokud není způsobilé samo žádat (nezletilost či omezená svéprávnost po zletilosti apod.), požádá jeho jménem ten, komu bylo dítě svěřeno do péče (nemusí to být jen rodič, ale i pěstoun, opatrovník), přičemž toto svěření do péče musí k žádosti též doložit. Uvedené se nevztahuje na dítě, které je plně v péči dětského domova apod.
Pokud jde o otázku nezaopatřenosti dítěte, tak pro účely dávek sociální podpory je nezaopatřené každé dítě od narození do ukončení povinné školní docházky (obvykle 15 let věku), pak až do věku 26 let ti, kdo nepřetržitě studují nebo nejsou schopni studovat nebo sami se živit (kvůli zdravotnímu stavu). Nezaopatřené jsou i děti od ukončení povinné školní docházky do zletilosti (tedy obvykle 15-18 let věku), které nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. Dítě nad 15 let není nezaopatřené, pokud pobírá invalidní důchod III. stupně.
Prokazování nároku a poskytování náhradního výživného se dle právní úpravy děje v cyklech 4 měsíců, tedy že po uplynutí 4 měsíců vyplácení dávky se musí splnění podmínek opět prokazovat. Náhradní výživné se bude poskytovat bezhotovostně s maximem 24 dávek soc. podpory (tedy 2 léta nepřerušeně, nebo přerušovaně, když mezitím podmínky zaniknou a pak opět vzniknou), a dále maximálně do 3000Kč/měsíc, jinak dle soudního rozhodnutí. Tato výše dávky se bude snižovat o částku, kterou dlužící rodič v daném měsíci uhradil. Pokud vznikne přeplatek (když např. dlužící rodič uhradí v daném měsíci víc než předtím, anebo v cyklech zaniknou podmínky pro nárok), je povinností přeplatek vrátit do 3 let po zániku nároku na dávku.
Samotnou výši přiznaného náhradního výživného úřad po posouzení žádosti stanovuje dle průměru částek dlužného výživného za 4 měsíce před měsícem, od něhož žadatel podal žádost. Stanoví ji vždy jen na období 4 měsíců, ale i tak musí žadatel vždy do 8 dnů úřadu hlásit změnu podstatných údajů pro určení nároku či stanovení výše (např. konec nezaopatřenosti dítěte, konec exekuce dlužícího rodiče apod.). Vlastní majetek dítěte není pro tuto dávku rozhodující.
Nad rámec výše uvedených informací uvádíme, že aktuální právní úprava náhradního výživného není jednoznačně ani ve formě prosté paušální úhrady neplaceného výživného (tedy doslova náhrada bez dalšího) ani ve formě zálohy na neplacené výživné s tím, že bude později vymoženo po dlužícím rodiči. Přechod pohledávky na stát a její následné vymáhání je rovněž upraveno v zákoně o náhradním výživném, tuto pohledávku je oprávněn vymáhat Úřad práce, přičemž ten vyzve oprávněného (po přechodu pohledávky na stát), aby podal návrh na vstup státu namísto dosavadního oprávněného do probíhajícího řízení o soudním výkonu rozhodnutí nebo exekučního řízení. Pokud by oprávněný této výzvě nevyhověl, ponese vůči státu odpovědnost za způsobenou škodu.
Pokud se Vás tato situace přímo dotýká, obraťte se na nás, rádi Vám pomůžeme, kontaktovat nás můžete na info@bsak.cz.